Zákon o evidenci tržeb - EET
Zákon o evidenci tržeb - EET
Zákon o evidenci tržeb
Zákon č. 112/2016 Sb., účinnost 1. 12. 2016 s dalšími postupnými náběhovými lhůtami
ZoET je vnímám jako rozšíření nástrojů ke správě daní, až na výjimky se řídí DŘ.
Předmět zákona (§ 1)
- úprava práv, povinností a postupů uplatňovaných při evidenci tržeb
Výkon působnosti (§ 2)
Na správě se budou podílet:
- orgány Finanční správy (postupují podle DŘ) a
- orgány Celní správy (postupují pode SŘ a budou mít za úkol jen prověřování plnění povinností a udílení sankcí za správní delikty a přestupky podle zákona)
Oba orgány jsou v zákonu nazývány „orgány příslušné k prověřování povinností podle tohoto zákona“
Subjekt evidence tržeb (§ 3)
Subjektem ZoET je poplatník DPFO (aplikace také § 239a DŘ o úmrtí fyzické osoby) a DPPO, přičemž subjektem je také svěřenský fond i organizační složky státu, tj. i na subjekty, které nejsou právnickými osobami a jsou poplatníky daně.
Základní pojmy
ZoET zavádí několik nových kategorií jako je evidovaná tržba a rozhodný příjem. K vymezení evidované tržby je potřeba souběžného splnění dvou znaků evidované tržby:
a) formální (§ 5)
b) materiální (§ 6)
Pouze při naplnění obou znaků je posuzovaná transakce považovaná za evidovanou transakci.
Evidovaná tržba je platba, která splňuje formální náležitosti a která zakládá rozhodný příjem
Mimoto je evidovanou tržbou také platba, která:
- je určena k následnému čerpání nebo zúčtování, které zakládají rozhodný příjem (např. nabití kreditu), nebo
- je následným čerpáním nebo zúčtováním té platby, která zakládá rozhodný příjem (např. čerpání kreditu).
Formálně se jedná o platbu (§ 5):
- v hotovosti (v Kč či cizí měně),
- směnkou
- kartou
- šekem
- jinou formou „elektronických peněz“ (žetony nahrazující měnu, bitcoiny) či „náhražek peněz“ (stravenky, dárkové poukazy)
- započtením kaucí přijatou výše uvedenými možnostmi (kauce na nájemné, pokud bude zdanitelným příjmem).
Případné splacení dluhu ze směnky či šeku se již evidovat nebude.
Rozhodný příjem (§ 6)
U poplatníka DPFO se jedná o příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním (nevztahuje se tedy na pronájem podle § 9 ani na ostatní příjmy podle § 10) s výjimkou:
- není předmětem daně (např. úvěry a zápůjčky)
- jde o příjem ojedinělý (např. nahodilý prodej majetku z obchodního majetku, inkaso pojistného plnění, vztahujícího se k obchodnímu majetku)
- podléhá srážkové dani (autorské honoráře do 10 tis. Kč měsíčně za příspěvky vymezené v § 7 odst. 6 ZDP)
U poplatníka DPPO se jedná o příjem s činnosti PO, s výjimkou:
- není předmětem daně
- jde o příjem ojedinělý (např. prodej vyřazovaného nábytku zaměstnanci),
- podléhá srážkové dani
- podléhá daní ze samostatného základu daně
- příjmy pocházející z jiné činnosti než z podnikání.
Spropitné – pokud se jedná o příjem personálu, nepatří do evidence tržeb, jedná se o příjem ze závislé činnosti, pokud se spropitné nerozděluje zaměstnancům, jedná se evidovanou a zdanitelnou tržbu.
Co rozhodným příjmem není:
- příjmy, které nejsou předmětem daně (§ 3 odst. 4, § 18, 18a, 18b ZDP)
- příjmy daňového nerezidenta ze zdrojů v zahraničí (§ 2 odst. 3 a § 17odst. 4 ZDP)
Důležité:
a) ačkoliv rozhodným příjmem může být pouze plnění, které je příjmem ve smyslu zákona o daních z příjmů, v praxi tento příjem nemusí nutně odpovídat evidované tržbě, tedy celkové částce hrazené původcem tržby (například komisní prodej, kde se hradí vyšší částka, než je finální zdanitelný příjem komisionáře)
b) záměrem evidence tržeb je zachycení reálného peněžního toku a nikoliv evidence tržby v účetnictví podle účetních předpisů. Mezi oběma okamžiky nemusí nastat časový soulad (např. přijetí zálohy na budoucí dodání zboží, následné platby vydaných faktur v hotovosti)
c) evidence tržeb ve v.o.s. nebo k.s. je povinností těchto obchodních korporací, ačkoliv z hlediska daně z příjmů se u nich (zejména v.o.s.) jedná o příjem, který není předmětem daně a je daněn jednotlivými společníky.
Nepřímé zastoupení a pověření (§ 8 a 9)
Jedná-li poplatník svým jménem na účet jiného poplatníka, je povinen evidovat tržbu ten, kdo jedná svým jménem na účet jiného. V evidenci tržeb poplatník může pověřit jiného poplatníka touto evidencí.
Tržby evidované ve zjednodušeném režimu (§ 10)
- tržby za služby a zboží poskytované na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě osob
- ve výjimečných případech (seznam stanoví vláda)
Postup spočívá v tom, že údaje o evidovaných tržbách je nutné zadat do 5 dnů (lhůta stanovena podle § 33 DŘ) a na účtence nemusí být uveden identifikační kód (§ 23).
Na základě § 11 ZoET je možné správce daně požádat o zařazení tržeb do zjednodušeného režimu.
Konkrétní vyloučení tržeb z EET (§ 12 ZoET)
1. Osobní (odst. 1)
- stát, územní samosprávný celek, příspěvkové organizace, ČNB, Česká pošta (pokud nepřijímají platby v zastoupení jiného poplatníka, na kterého se EET vztahuje)
2. Věcné (odst. 2)
- poskytování finančních služeb (banky, pojišťovny, obchodníci s CP), podnikání v energetických odvětvích a ve vodárenství
3. „Změkčující“ (odst. 3)
a) uskutečněné do přidělení daňového identifikačního čísla a během 10 dní následujících po jeho přidělení (za porušení registrační povinnosti je dle § 247a odst. 1 písm. a) DŘ stejná jako za neevidování tržeb – do 500 tis. Kč). Evidence je tedy povinná až od 11 dne po obdržení daňového identifikačního čísla,
b) z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi,
c) ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem (například úhrada zaměstnance za podnikovou rekreaci hrazenou zaměstnavatelem nad limit v hotovosti, úhrada stravenek v hotovosti),
d) ze stravování a ubytování žákům a studentům poskytovaného školou, vysokou školou nebo školským zařízením,
e) z jízdného placeného v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob a platby za s cestujícím přepravovaná zavazadla
f) na palubě letadel,
g) z osobní železniční přepravy,
h) z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků (např. vstupenky na plesy a prodej občerstvení na mimořádných akcích těchto poplatníků)
i) pocházející z prodeje zboží či služeb prostřednictvím samostatného prodejního automatu,
j) z provozování veřejných toalet.
Zamezení vzniku duplicit (§ 36)
Jedná se o případ, kdy daňový rezident ČR podléhá EET i v jiné zemi (Slovensko, Chorvatsko). Pak je třeba na základě jednostranného opatření (§ 36) vyjmout tyto tržby z evidence v ČR.
Závazné posouzení evidence tržeb (§ 32)
Žádost o závazné posouzení toho, zda konkrétní tržba podléhá evidenci a zda může být evidována ve zjednodušeném režimu podléhá sníženému správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč (běžná sazba v ostatních případech činí 10 000 Kč).
EET ve specielních případech
Do této kategorie spadá:
- oprava chyb nebo situace vrácení zboží – řešení prostřednictvím zanesení mínusové položky,
- nepřímé zastoupení (např. komisionářská smlouva). Zde jedná zákazník s poplatníkem, který není konečným vlastníkem příjmů. Pro účely evidence tržeb má však evidenční povinnost poplatník, který nepřímo zastupuje (§ 8 ZoET)
Podle EET podnikatel musí:
- zaregistrovat se do systému a požádat správce daně o autentizační údaje (§ 13 – 16) a to prostřednictvím datové zprávy s ověřenou identitou, nebo ústně do protokolu u kteréhokoliv věcně příslušného správce daně, přičemž výsledkem procesu je obdržení certifikátu. Tato povinnost nastává před přijetím první evidované tržby
- splnit svoji oznamovací povinnost (§ 17) týkající se oznámení údajů o provozovnách, ve kterých se provádí činnost, ze které plynou evidované tržby. Údaji o provozovnách se rozumí i údaje o internetových stránkách, na kterých jsou nabízeny zboží nebo služby. Tato povinnost předchází proces vydání certifikátu. Oznamovací povinnost bude realizována prostřednictvím společného technického zařízení správce daně,
- splnit svoji informační povinnost (§ 25)
- realizovat evidenci tržeb běžným (§ 18 – 22) nebo zjednodušeným režimem (§ 23)
Informační povinnost poplatníka (§ 25)
Poplatník je povinen mít na místě, kde se běžně uskutečňují evidované tržby, umístěno informační oznámení, které je dostatečně viditelné a čitelné, pokud to nevylučuje povaha věci. Informační oznámení je poplatník povinen umístit na internetové stránky, na kterých jsou nabízeny zboží nebo služby.
Obsahem informačního oznámení je
a) text ve znění
„Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“, eviduje-li poplatník v daném pokladním místě tržby v běžném režimu,
b) text ve znění
„Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Příjemce tržby eviduje tržby ve zjednodušeném režimu, tzn. je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně nejpozději do 5 dnů.“, eviduje-li poplatník v daném pokladním místě tržby ve zjednodušeném režimu.
Evidence běžným způsobem
- zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně (§ 19 uvádí rozsah zasílaných údajů, které se vyžadují ve stanoveném formátu a struktuře)
- vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne (§ 20 uvádí povinné údaje na účtence)
Doba odezvy od pokusu o odeslání údajů a přijetím fiskálního identifikačního kódu je 2 sekundy (§ 21). Při překročení mezi doby odezvy se údaje zasílají datovou správou do 48 hodin a na účtence se neuvádí fiskální identifikační kód (§ 22).
Evidence ve zjednodušeném režimu (§ 23)
Poplatník požadované údaje zasílá datovou správou nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby (§ 33 DŘ) a není povinen uvádět fiskální identifikační kód na účtence
Ověřování informací
Informační povinnost správce daně (§ 26)
- správce daně umožní poplatníkovi „nahlédnout“ do vlastních evidovaných tržeb
- správce daně umožní zákazníkovi nahlédnout do evidence, zda je tato konkrétní účtenka zahrnuta v evidenci
Vztah k cizímu právu
Pokud poplatníkovi vzniká povinnost evidovat tržby podle cizího práva, nečiní tak duplicitně podle ZoET (§ 36).
Přestupky (§ 28) – řídí se správním řádem a vznikají za závažné úmyslné ztížení či zmaření EET.
Lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
Správní delikty (§ 27) – řídí se správním řádem a jedná se o tato provinění:
a) nezasílání údajů o tržbách datovou zprávou
b) nevystavení účtenky
c) neumístění informačního oznámení
d) neochránit autentizací údaje či certifikát před zneužitím
Udělované sankce:
do 500 000 Kč za delikty a), b)
do 50 000 Kč za delikty c), d)
Nikdy se nesankcionuje zákazník, nemá zároveň povinnost převzít vystavenou stvrzenku.
Fáze zavádění aneb dočasně vyloučené tržby (§ 37)
Zákon nabude účinnosti od prvního dne 8. kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů s výjimkou § 10 až 17 (autentizace a oznamovací povinnost) a § 32 (žádost o závazné posouzení), které nabývají účinnosti prvním dnem 5. měsíce následujícího po vyhlášení.
- fáze - poskytovatelé ubytovacích a stravovacích služeb (CZ-NACE v oddílech 55 a 56) – od nabytí účinnosti (tj. prvním dnem 8. měsíce po vyhlášení zákona - 1. 12. 2016) zbylé tržby jsou dočasně vyloučené,
- fáze - velkoobchod a maloobchod (CZ–NACE ve skupině 45.1, 45.3, 45.4, pokud nejde o opravu nebo údržbu a oddílech 46 a 47), od prvního dne 4. měsíce po nabytí účinnosti zákona (tj. lhůta 8 + 4 – tj. 1. 3. 2017), zbylé tržby jsou dočasně vyloučené,
- fáze – zákonem stanovené druhy výrob a poskytovaných služeb, doprava, zemědělství, nezávislá povolání - od prvního dne 16. měsíce po nabytí účinnosti zákona (tj. lhůta 8 + 16, tj. 1. 3. 2018), zbylé tržby jsou dočasně vyloučené,
- fáze – zbyté tržby, které byly dosud vyloučené - od prvního dne 19. měsíce po nabytí účinnosti zákona (tj. lhůta 8 + 19, tj. 1. 6. 2018). V této poslední fázi jsou například tržby řemeslníků a služeb osobního charakteru.
Vláda může stanovit svým nařízením, že některé tržby nejsou dočasně evidovanými tržbami.
Zákony novelizované v souvislosti s ZoET
Zákon č. 113/2016 Sb., účinnost od 1. 12. 2016, § 101a ZDPH od 1. 5. 2016
Zákon o daních z příjmů
- osvobození příjmů z účtenkové loterie pro fyzické i právnické osoby (§ 4 odst. 1 písm. f), bod 4 a § 19 odst. 1 písm. zq) ZDP,
- zavedení slevy na dani na evidenci tržeb pro fyzické osoby povinné k EET (§ 35ba odst. 1 písm. h). Zvedení slevy je dále konkretizováno v § 35bc takto:
- výše slevy činí 5 000 Kč z daňové povinnosti po uplatnění slev před daňovým zvýhodněním na vyživované dítě (nejedná se však o princip bonusu)
- je možné ji uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má povinnost evidovat.
V souvislosti s EET bude novelizován i ZDPH
- snížení sazby daně u stravovacích služeb na 15%, bude provedeno novelizací přílohy č. 2 ZDPH takto:
56 Stravovací služby, podávání nápojů, pokud nejsou jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až § 59 nebo pokud se nejedná o podání alkoholických nápojů uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2203 až 2208 nebo tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24.“.
Tato změna se nevztahuje na stravovací služby související s výchovou a vzděláváním žáků (školní jídelny) ani na stravovací služby související s poskytováním zdravotních a sociálních služeb (§ 57 až 59 ZDPH). V základní sazbě stále zůstává podávání alkoholických nápojů, tabákových výrobků, stejně jako jejich prodej jako zboží.
Ustanovení je účinné prvním dnem 8. měsíce následujícího po vyhlášení ZoET ve Sbírce zákonů
- další novinkou je novelizace § 101a ZDPH – Elektronická forma podání, zejména nový odst. 4
Podání uvedené v odstavci 1 nebo 2, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky a které není učiněno datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné.“.
Novelizovaný § 101a je účinné od 1. dne následujícího měsíce po vyhlášení ZoET ve Sbírce zákonů.